Den Země je významný svátek, který se slaví každoročně 22. dubna. Jeho hlavním cílem je připomenout si důležitost ochrany naší planety a podpořit snahy o udržitelný rozvoj. Během tohoto dne se pořádají různé aktivity a akce, které mají za cíl podpořit ekologické myšlení a zvýšit povědomí o otázkách spojených s ochranou přírody a životního prostředí.
Každý z nás může přispět k ochraně Země, ať už tím, že šetříme energií a vodou, používáme ekologické produkty, recyklujeme odpad nebo se zapojíme do dobrovolnických akcí na ochranu přírody. Pokud se všichni spojíme a budeme dbát na udržitelnost, můžeme pomoci chránit naši planetu a zachovat ji zdravou pro budoucí generace.
Ta pravá písnička ke Dni Země, se kterou se každý z nás určitě ztotožní
V tomto videu určeném pro děti od 6 let vás Paxi vezme na prohlídku naší sluneční soustavy, na návštěvu všech osmi planet a dalších menších těles jako asteroidů, komet a na trpasličí planetu Pluto.
Jak dlouho se rozkládají odpadky pohozené v přírodě?
Zajímavé a zábavné stránky pro děti, zaměřené na zvýšení povědomí o správném třídění a recyklaci odpadu najdete zde.
Velikonoce jsou pohyblivý svátek plný symbolů. Stále se u nás během nich dodržují některé zvyky a tradice, k těm nejrozšířenějším patří pomlázka, barvení vajíček a pečení velikonočního pečiva, jako je beránek, mazanec nebo jidáše.
Ve videu se podíváme na velikonoční zvyky, o kterých jste možná ještě neslyšeli. Víte, že v Austrálii nahradil tradičního velikonočního zajíčka vakojezevec ušatý? A víte jak se koleduje ve Finsku?
Každým rokem si 28. března v Česku ( a na Slovensku) připomínáme Den učitelů, který slouží jako příležitost k oslavě a uznání všech pedagogů a jejich významné role v našich životech. A ne náhodou Den učitelů připadá na výročí narození Jana Amose Komenského, často nazývaného „učitelem národů“, vynikajícího pedagoga, spisovatele a filosofa, který se narodil na Moravě v roce 1592. Jeho názory na vzdělávání a výuku se staly inspirací pro mnoho dalších pedagogů a odborníků v této oblasti.
Více o o životě a práci Jana Amose Komenského se dozvíte v přiložených animovaných videích:
MDŽ nebo-li Mezinárodní den žen, se slaví 8.března, a to nejen u nás. Jde o mezinárodně uznávaný svátek, který vznikl v New Yorku v roce 1908. Více o historii svátku žen se dozvíte vevideupořadu pro děti Wifina nebo se můžete podívat na animovanou verzi.
Mamince, babičce, tetě, oblíbené paní učitelce nebo hodné paní sousedce udělá určitě radost ručně vyrobené přání k MDŽ. Atˇuž vystřižené z papíru nebo namalované – z našich tipů na návody, které nezaberou mnoho času, si určite vyberete
Březen je už od roku 1955 oslavou čtení, vyprávění a knížek. Čtení a poslouchání je totiž aktivitou, která nám pomáhá rozvíjet mnohem víc než slovní zásobu. Taky empatii, schopnosti porozumět druhým, a tím nakonec i sobě samému. Jak se naučit číst v předškolním věku – říkanky a hry Již ve školce se děti začínají učit …
Za chladných dnů na přelomu ledna a února se zdá, že zima nikdy neskončí. A přece: vše se mění 2. února na Hromnice. Proč se vlastně slaví a co znamenají? Proč se říká „…na Hromnice o hodinu více…“ a skutečně to znamená, že jaro už je za dveřmi?
Hromnice jsou podle prastaré víry den, kdy zima ztrácí na síle a jaro je zase o kousek blíž – v tom jsou zajedno křesťanské i keltské kalendáře. Pokud jste ještě neuklidili vánoční stromečky a betlémy, máte nejvyšší čas, na Hromnice totiž definitivně končí doba Vánoc.
A protože Hromnice a spolu s nimi keltský svátek Imbolc přivádějí do našich domovů jasnější roční období, ten den se světí svíčky zvané hromničky, které mají odvracet veškeré zlo. Naši předkové je zapalovali za bouří, aby stavení ochránily před bleskem a ohněm.
Kde si na Hromnice užijete o hodinu více? Samozřejmě od 2. února nebude mít den o hodinu více, pořekadlo jen připomíná, že den se nenápadně prodlužuje a můžeme si užívat více světla než při zimním slunovratu. Skutečnost je ale ještě lepší než známá jazyková hříčka: od slunovratu se totiž den prodloužil nejenom o slibovanou hodinu, ale dokonce ještě o dvacet minut navíc!
Při čtení dbáme na zásadu – krátce a častěji. Nezapomeňte, že dítě se rychle vyčerpá. I když se to nám dospělým nezdá, čtení je pro dítě velmi namáhavá činnost. Proto čtení věnujte raději 2 až 4 minuty několikrát za odpoledne, až dojdete k požadovaným 10 minutám hlasitého čtení denně.
Jak pomůžeme dítěti se čtením?
Existuje několik metod, které dítěti se čtením pomůžou:
Začněte tím, že text zvětšíte. Musíte si uvědomit, že písmena – i když je dítě už dobře zná, se v textu dítěti „slijí“ dohromady. Běžná velikost písma je pro školáka, který má potíže se čtením, nevhodná.
Nejprve celý text (nezkrácený) dítěti přečtěte, a to i v případě, že si článek už četli ve škole. Dítě, které má se čtením problém, se nedokáže ve škole na čtený text soustředit. Vnímá ho stejně jako cizí jazyk, kterému nerozumí. Pokud mu text přečtete vy, doma, v klidu, soustředí se daleko lépe než ve škole, kde ho rozptyluje spousta jiných věcí.
Poté, co jste přečetli text, si povídejte (stačí pár vět), o čem ten článek je. Dítě tak snadněji pochopí obsah textu.
Až potom začne číst dítě. Při prvním čtení se s dítětem střídejte – jednu větu dítě, druhou větu Vy, další větu zase dítě a tak pokračujte až do konce zkráceného textu.
Těžší (náročnější, případně delší slova) čtete spolu s dítětem. Čtěte tišším hlasem a pomalejším tempem – musíte se přizpůsobit tempu dítěte.
Nezapomeňte také při čtení správně dýchat a veďte k tomu i Vaše dítě. Práce s dechem je při čtení důležitá a dává dítěti pocit jistoty.
Při dalším čtení už dítě čte dvě věty a Vy jen jednu. Obtížná slova čtěte spolu s dítětem.
Poté, co si dítě text přečetlo, se zaměřte na obtížná slova. Spolu s dítětem je vyhledejte v textu a každé slovo si několikrát společně přečtěte. Nebo je přečtěte pouze Vy a dítě je po Vás zopakuje.
Teprve po této „přípravě“ čte dítě zkrácený text samo.
Na co si dávat pozor:
Dvojité čtení – to znamená, že dítě si slovo přečte potichu a teprve potom ho “vyhrkne” celé najednou. Tento způsob zabraňuje plynulosti čtení. Správný způsob čtení je po slabikách. To znamená, že dítě čte slovo pomalu, ale plynule bez větších mezer. Dvojité čtení (pokud už je zafixované) se velmi těžkou odnaučuje. Sledujte tedy dítě u dlouhých a komplikovaných slov, zda se nezastaví, ale jestli naopak čte plynule jednu slabiku za druhou, až dojde na konec slova.
Rychlé tempo – děti mají snahu vyrovnat se těm nejlepším, které možná paní učitelka ve třídě chválí. Tím, že se dítě snaží číst rychle, chybuje, často opakuje první slabiku, případně si při čtení „čistí hrdlo“, či nějak odkašlává. Čtení tak úplně zbytečně ztrácí na plynulosti. Vysvětlete dítěti, že ne všichni jezdí stejně rychle na kole, ne všichni stejně rychle bruslí a ne všichni musí stejně rychle číst. Vždy dětem ve škole říkám, že mají číst tak, jakoby četli svému malému sourozenci, který sotva začal chodit do školky – musí číst pomalu, aby ten jejich „prcek“ všemu rozuměl.
Nikdy na dítě nekřičte, a to ani v případě, že dítě čte opakovaně s chybami. Musíte si uvědomit, že dítě to nedělá schválně.
Pracovní listy ke stažení, určené k procvičování čtení s porozuměním. Žák vybírá z nabídky smysluplná slova a dál s nimi pracuje. Vhodné k nápravě dyslexie.
